Něco o nás
Na úvodní stránce máme jen to nejnutnější. Tak tedy něco více o nás. Psát sem na stránky zatím budu já Diana, sponzor tohoto "podniku" a mamina chovatele morčátek Honzy.
Je mi čtyřicet a synkovi Honzovi čtrnáct. Bydlíme již od roku 2000 v domě s větší zahradou na vesnici a jsme i přes některé nepříjemné události (povodně 2010) celkem spokojení - do města ( Liberce ) bychom už zpátky nechtěli. Doma nás je celkem pět lidských stvoření - převažují chlapi v poměru čtyři ku jedné 
. Dalšími chlapci v jsou můj muž a další dva synkové, kteří občas s morčátky pomáhají - Vítek ( 7 ) a Vašík ( 5 ). Mimo lidí s námi žije nepřeberné množství zvířátek. Jsme tak trochu šílená rodina, milující zvěř v jakékoliv podobě. Potkanem počínaje a rottwaileří slečnou konče.
Od dětsví jsem měla zvířátka moc ráda a synkové toto zdědili po mě. Dokud jsme bydleli v Liberci, měli jsme jen pejsky Arinku (německý ovčák) a Pussy alias Pusinku (malinký kříženec knírače a jezevčíka) Obě už jsou již dlouho v psím nebi. Honzík měl křečíka. Když bylo Honzovi rok a kousek o Arinku jsme velmi nečekaně přišli - byla v nejlepších letech, byly jí 4. Bez velkého pejska jsme nechtěli být a tak jsme se ujali téměř stejně staré ovčandy Betty, pro kterou hledali jedni lidé nový domov. To bylo rok předtím než jsme koupili domeček. Po přestěhování do domu jsme nejdříve rozmnožili zvířectvo o dva kocourky - černobílého Dařbujána a černého Pandrholu a štěně - čubičku velkého černého knírače Darru. O rok později přibyl ještě jeden kocourek rezavý Matouš.